dávivý
[daːvɪviː]
(2. st. -vější)
přídavné jméno
vztahující se k dávení 2 (zvracení), k dávení se • doprovázející dávení, dávení se:
Ze záchoda zaslechl dávivý zvuk.
Nepříjemný dávivý pocit v hrdle ustoupil.
□ dávivý kašel medicína
infekční bakteriální onemocnění projevující se silným dráždivým až záchvatovitým kašlem
syn. černý kašel
□ dávivý reflex biologie
ochranný reflex zabraňující průchodu cizího předmětu do dýchací nebo trávicí trubice
syn. dávicí reflex
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[daːvɪviː]
(2. st. -vější)
přídavné jméno
vztahující se k dávení 2 (zvracení), k dávení se • doprovázející dávení, dávení se:
Ze záchoda zaslechl dávivý zvuk.
Nepříjemný dávivý pocit v hrdle ustoupil.
□ dávivý kašel medicína
infekční bakteriální onemocnění projevující se silným dráždivým až záchvatovitým kašlem
syn. černý kašel
□ dávivý reflex biologie
ochranný reflex zabraňující průchodu cizího předmětu do dýchací nebo trávicí trubice
syn. dávicí reflex
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)